Na úpatí Krušných hor, ve velmi rozdílné nadmořské výšce, severovýchodním směrem od Teplic, se rozprostírá starobylé hornické město Krupka, které patří k nejstarším nalezištím cínu ve střední Evropě. Samotný rozmach obce pak také na samém počátku souvisel s těžbou cínu a je datován do rozmezí 13. a 14. století. První zpráva o kutání pochází z roku 1297, kdy daroval Krupku král Václav II. Zbraslavskému klášteru. Z původně malého hornického městečka potom vyrostlo město, které v roce 1478 získalo od Vladislava II. jak městský znak, tak i městská práva. Kromě dolování zde však v 15. století docházelo rovněž k rozvoji řemesel, takže vznikaly cechy nejrůznějších zaměření.
K zdejším původním obyvatelům patřili Slované, proto je také název města Krupka slovanského původu. Krupý znamenalo velký, takže později často uváděné německé pojmenování Graupen, představovalo jen překlad původního českého slova. Další rozvoj hornictví potom do Krupky přiváděl nové obyvatelstvo, zejména z blízkého Saska. V tehdejší době vznikalo v našem českém pohraničí množství opevnění proti bojovným Sasům. Mezi ně patřil jak nedaleký hrad Kyšperk nad Unčínem, tak rovněž hrad Krupka nad městem, jehož existence je prvně doložena v roce 1330. V pozdější době se o tomto místě také hovořilo jako o Růžovém hradu (Rosenburg). Pod hradem Krupka potom můžete spatřit některé historické kostely, zvonice i pozoruhodnou architekturu starých domů. Snímek z konce 19. století zachytil starou pekárnu a okolní domy v horní části Krupky, jež vznikly na základech ještě starších středověkých domů.
Pavel Kovář
