Úrodné a klimaticky teplé a suché území Žatecké tabule přilákalo první obyvatele již v době kamenné. Žatecko rovněž po několik století hostilo keltské kmeny. V prvním století před naším letopočtem vytlačily Kelty germánské kmeny a následně sem začali pronikat Slované. Z nich se na Žatecku usídlil kmen Lučanů. Jejich přirozeným centrem se stala oblast ve středním Poohří nazývaná Lúka. Můžeme se tedy domnívat, že ústředním sídlištěm již tehdy byl Žatec. Vznik žateckého sídliště je pak historicky kladen do poloviny 10. století, kdy také luckou moc převzali Přemyslovci.
Dnešní více než dvacetitisícový Žatec si udržel příjemný vzhled zahradního města skládající se z několika přirozeně oddělených částí. Nejzajímavější je městská památková rezervace, jejíž hranice kopírují průběh středověkého opevnění. Žatec je pak spojen především s tradicí pěstování chmele a také pivovarnictvím. Žatecká chmelařská oblast se stala symbiózou velmi příznivých půdních podmínek, vhodného klimatu, malého množství srážek, směru větrů a slunečního záření v době květu a sklizně. To vše dokázali využít již Keltové a později i Slované. O tom, že pěstování chmele má v dnešní slavné chmelařské oblasti dávnou tradici, svědčí písemné záznamy z 11. století o založení klášterů, ve kterých se pivo vařilo. Pěstování chmele se nejvíce rozšířilo v době panování Karla IV., který o pověst českého chmele velmi dbal. Zlatá éra zdejšího chmeleřství nastala v 19. století, kdy se začaly stavět chmelnice současného typu. Na přelomu 19. a 20. století pak chmel ze Žatecka pronikl až do pivovarů v Japonsku i v Americe.
Rozvoj pivovarnictví kráčel téměř tisíc let ruku v ruce s rozvojem chmelařství. Právo vařit pivo bylo ceněné a uděloval je samotný panovník. Klášterní a šlechtické pivovárky časem nahradily pivovary velké, které se bez žateckého chmele neobešly. Chmelařské a pivovarnické stavby jsou dokladem tradic regionu, umu lidí i vhodného využití místních stavebních materiálů, takže jsou většinou předmětem zájmu památkové péče. Opravdovým fenoménem, ve světě nemajícím obdoby, je urbanistický komplex skladů, sušáren a balíren chmele na žateckém Pražském předměstí.
Starší snímek z roku 1979 zachytil část žateckého náměstí, které se tehdy jmenovalo náměstí Velké říjnové socialistické revoluce. Jsou zde vidět některé z historických domů, kterých v městské památkové rezervaci najdete spoustu. Náměstí dominuje též budova radnice na pohlednici vpravo. Zcela v popředí spatříme symbolickou chmelnici uprostřed města, kde je chmel česán tradičně jako poslední a patří k součástem tradiční žatecké dočesné, která se každoročně koná vždy v měsíci září.
Pavel Kovář
