K doposud nestarším dokladům patří několik kostrových hrobů z mladého eneolitu, náležejících kultuře se šňůrovou keramikou (ca 2800–2500 př. n. l.). Na základě polohy koster a jejich antropologického určení lze bezpečně určit, že pohřby uložené ve skrčené poloze s hlavou směřující k východu patřily ženám. Jedna z žen byla obdarována velkým množstvím zvířecích kostí, kterými byl její pohřeb doslova obložen. Další žena měla ve svém hrobě skvostný náhrdelník složený z více než 60 drobných perleťových korálků vyrobených z lastur (schránek) sladkovodních mlžů. Hroby kultury se šňůrovou keramikou vybavené náhrdelníky patří v Čechách k dosti vzácným a předběžně lze soudit, že se v rámci tehdejší společnosti nejspíše jednalo o ženu bohatou, anebo společensky výše postavenou.
Další výjimečné nálezy ze sklonku eneolitu – tentokráte sídlištního rázu – náleží kultuře zvoncovitých pohárů, kterou datujeme zhruba do období 2500–2200 př. n. l. Prozkoumáno bylo mimo jiné několik rozsáhlých a hlubokých sídlištních jam, které byly vyplněny kuchyňským a konzumním odpadem. Nacházely se v nich stovky keramických zlomků z nejrůznějších typů a tvarů nádob a množství zvířecích kostí. Ke vzácnějším nálezům patří soubor kamenných nástrojů vyrobených broušenou či štípanou technikou, dále fragmenty ručních mlýnků z tzv. křemenného porfyru a kruhová závaží (snad rybářská?) ze světlého pískovce. Na velké části plochy byla dochována i několik decimetrů mocná kulturní vrstva vzniklá intenzivními a koncentrovanými sídelními aktivitami v tomto období. Jedná se o velmi hodnotný soubor movitých a nemovitých památek ze závěru doby kamenné, které při archeologických výzkumech v Čechách patří obecně k velmi zřídka nacházeným.
Do počátků doby bronzové pak řadíme kostrové pohřebiště a větší počet sídlištních objektů (starší doba bronzová, kultura únětická, ca 2000–1750 př. n. l.). Dva zjištěné hroby byly hromadné, tzn., že v nich bylo pohřbeno hned několik lidských jedinců najednou. V jednom byli pohřbeni tři, ve druhém dokonce čtyři jedinci. Aktuálně probíhající antropologickou analýzou byli zatím doloženi povětšinou dospělí jedinci, pouze v jednom případě se jednalo o malé dítě. V hrobě se třemi jedinci se zachoval cenný soubor čtyř keramických nádob kultury únětické. K nejzajímavějším sídlištním nálezům tohoto období patří bezesporu drobná hliněná plastika zvířete – věrně ztvárňující buď domácího vepře, či spíše divokého kance. Podobných figurek ze starší doby bronzové je z Čech známo jen několik málo kusů, a proto lze lovosický exemplář považovat za vskutku unikátní artefakt.
Aktuálně je zkoumána čtveřice kostrových hrobů v kamenných schránkách (starší doba bronzová, kultura únětická, ca 2000–1750 př. n. l.). Z výbav hrobů můžeme zatím zmínit bronzové jehlice, keramickou nádobu či vzácný náhrdelník složený nejméně z 9 jantarových korálků. Jantar na jejich výrobu pochází z pobřeží Baltského moře a tyto korálky jsou vzácným dokladem dálkových kontaktů populace starší doby bronzové.
Kromě převládajících pravěkých pozůstatků jsou někdy na výzkumech nacházeny i výrazně mladší situace. Jako příklad můžeme uvést kompletně zachovanou kostru koně, který byl pohozen poblíž bývalé ruční Schwarzenberské cihelny někdy v průběhu novověku.
