Milí čtenáři, přinášíme Vám exkluzivně vyprávění rodáka z Píst v okrese Litoměřice. Popsal nám svůj zážitek z dětství v době 2. světové války.
„Během druhé světové války byl jednu zimu na Ohři led o síle 30 cm. Začalo tát a „ledy se hnuly“. Led se nahromadil v místě, kde je dnes přes Ohři plynovod u Píst, a řeku až ke dnu ucpal, a to až pod Hostěnický jez a voda se tudíž rozlévala po okolí – na louky a do lesa. S uvolněním řeky u dnešního plynovodu nám pomohli vojáci. Měli sekyru s dvoumetrovou násadou, přes ledy položili žebřík a v ledu udělali několik děr zhruba 7 metrů od břehu. Do děr dali výbušniny připevněné k dřevěným držákům a obalené igelitem, aby se dovnitř nedostala voda. Mezitím se k řece přišlo podívat asi 50 obyvatel Píst. Těsně před prvním odpálením jsme všichni utekli do bezpečné vzdálenosti. Rána byla obrovská. Kusy ledu létaly do velké výšky, a i do dálky – asi 40 metrů do dálky. Řeku se však zprůchodnit nepodařilo. Připravili tedy druhý odpal, tentokrát blíže ke břehu. Po něm se daly ledy do pohybu. Podle břehu rostly topoly. Jeden topol (u země o průměru 1 metr) byl těmi ledy v mžiku vyvrácen. Voda před sebou hrnula uvolněný led a my jsme všichni utíkali domů do vsi po polní cestě. Jen jedna paní si zkrátila cestu přes louky. Měla co dělat, aby vodě unikla, neboť ji snadno voda dostihla, i když utíkala, co jí síly stačily. Když jsem doběhl domů, voda z řeky už zaplavila náš sad. Nahromaděné ledy nakonec odpluly po proudu a voda z okolí se vracela zpět do řeky. Dnes už zimy nejsou tak dlouhé a mrazivé, jako byly tenkrát.“
Vladimír Purnoch z Budyně nad Ohří, rodák z Píst
(foto: jez mezi Hostěnicemi a Písty)
Děkujeme za poutavý příběh.
Diana Jandečková Purnochová, redakce RegioRevue
