V pátek 30. května 2025 jsem se dostavil do teplické nemocnice na pohotovost na převaz (už asi potřetí) v odpoledních hodinách, kde mi sestra u okénka kartotéky řekla, proč jsem nepřišel ráno. Marně jsem jí vysvětloval, že jsem dopoledne strávil na plicním oddělení. Řekla mi, abych přišel následující den a odmítla mne nechat ošetřit. Rozhodl jsem se, že si na ni budu stěžovat. Po příjezdu domů jsem zvedl telefon – a pak to začalo!
Náhodou telefon nezvedla sekretářka ředitele nemocnice v Teplicích, ale hlavní sestra této nemocnice, paní Mgr. Vágnerová, která mi nabídla pomoc a odkázala mne na ARO – péče o hojení ran – k paní MUDr. Pavlíčkové. Ta mne odkázala do ambulance bolesti k vrchní sestře Šárce Kuželové, kam jsem až skoro do konce září 2025 docházel na převazy. Všem jmenovaným a také celému týmu oddělení CT včetně pana primáře a pana doktora Vlčka, kteří mi prováděli zákrok na páteři pod CT, bych chtěl poděkovat. Všem těmto dámám i pánům vděčím za to, že mám obě nohy a mohu chodit, i když o holi. Jejich vztah k pacientům budiž vzorem ostatním kolektivům teplické nemocnice. Ještě jednou všem jmenovaným díky.
Petr Voják, Teplice
(Úvodní foto ilustrační.)
