Na obnovu pevnostního města Terezín včetně sanace kasáren Jana Žižky z Trocnova uvolnil stát 1,5 miliardy korun a Ústecký kraj se na obnově historických objektů podílí spoluúčastí ve výši 720 milionů korun. Optimistické prognózy počítají s tím, že ještě v letošním roce dojde na zahájení oprav zbrojnice a v příštím roce by začala rekonstrukce kasáren. Na tiskové konferenci Institutu Terezínské iniciativy se mluvilo o tom, že Terezín má potenciál být oblíbeným městem, musí se do něj ale vrátit lidé a služby. V rámci dotačního programu je nutné opravit do roku 2028–2030 nejvíc poškozené objekty tak, aby dál nechátraly. V minulosti se diskutovalo o využití zejména Žižkových kasáren na studentský kampus a koleje nebo na depozitář Národního muzea.
Na tiskové konferenci hovořili (zprava) ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus, hejtman Jan Schiller a radní Tomáš Rieger
V prosinci 1941 začali být do těchto kasáren umísťováni vězni. Nejdříve ženy s jejich dětmi. Část rozlehlého prostoru sloužila v hrůzné době jako společenský prostor – vedle kulturních akcí ale kasárna prosluly především kopanou. Mezi lety 1942-1944 sloužila pavlač mezi silnými zdmi jako tribuna, na které se scházeli „fanoušci“ z řad terezínských vězňů. Čtrnáctka amatérských i profesionálních fotbalistů se jednou za čas utkala v zápase takzvané Terezínské ligy. Nacisté těchto utkání využívali k propagandistickým účelům, „jak pohodový život“ vězni, převážně Židé, v Terezíně vedou. Kasárna byla postavena v letech 1782–1783. Jde o jeden z největších objektů svého druhu ve střední Evropě na bylo zde ubytováno na 1 150 vojáků. Budova se původně jmenovala Velká pěchotní kasárna, za druhé světové války se nazývala Drážďanská a po válce, když je začala používat Československá armáda, se až dodnes nazývají Kasárna Jana Žižky z Trocnova. V průběhu staletí bývala sídlem císařské armády, ghettem, sídlem československých vojáků i Armády České republiky až do roku 1997.
(Úvodní foto: Žižkova kasárna, foto Karel Cudlín.)
(zdroj: kr-ustecky.cz)
