Milí čtenáři, přinášíme Vám rozhovor s lesním hospodářem a správcem lesního majetku Stanislavem Němcem o tom, v jakém stavu jsou aktuálně krupské lesy, které se rozprostírají na 547 hektarech v oblasti Krušných hor. Pan Němec se o ně stará už přes 20 let.
„Všichni víme, že se potýkáme se změnami klimatu a kůrovcovou kalamitou, která už došla i k nám. Buďme ale rádi, že přišla až nyní,“ sdělil Němec.
Jak to myslíte?
Kůrovcová kalamita prošla celou republikou a samozřejmě to silně zahýbalo i s cenami dřeva na trhu. Byly doby, kdy se vláknina prodávala za 270 korun za kubík a náklady na výrobu byly 500 korun. My jsme dnes naštěstí schopni dřevo realizovat za dobré tržní ceny, tedy se ziskem. Takové štěstí v jiných koutech republiky ani zdaleka neměli.
I u nás se ale bude muset napadené dřevo vytěžit, je to tak?
Samozřejmě. V lese se hospodaří na desetiletí a staletí dopředu. Lidé si musí uvědomit, že i když byl jejich tatínek zvyklý chodit desítky let do lesa na houby, jednou se bude muset vytěžit. Žijeme v kulturní krajině a člověk ji svou činností proměňuje. Dělali to už Slované, kteří přeměňovali původní porosty, ať už lesní či stepní. Lidé tady zkrátka hospodaří stovky let a my přece nemůžeme říct, že ode dneška to bude jinak. Dneska nám říkají, že máme dělat smíšené lesy, ale to já už vím přes 30 let. Když tady v 70. letech byly exhalace a na horách umíraly tisíce hektarů smrkových porostů, bylo touto kalamitou ovlivněné i hospodaření na jižních úbočích Krušných hor. Zatímco na horách byly tisíce hektarů mrtvého smrku, dole u Přítkova do těch zelených logicky nikdo nesáhl. Uplynulo třicet let a dnes tu máme 80 hektarů přestárlého smrku, který se bude muset vytěžit.
A následně investovat do obnovy lesa…
Přesně tak. Město by jako vlastník mělo vytvořit rezervní fond, z kterého bude v příštích letech investovat. Nové stromy ale sázíme průběžně, lesní zákon plníme s péčí řádného hospodáře. Letos na jaře jsme vysadili 30 tisíc sazenic a na podzim máme objednaných dalších 100 tisíc. Zalesňujeme v souladu s platným lesním hospodářským plánem se souborem lesních typů. To znamená, že na hektar vykácených smrků vysadíme 10 tisíc buků a domícháme to lípou, habrem, javorem nebo akátem. Smrky už se kvůli změnám klimatu ve spodních partiích nevysazují.
Mění se tedy druhová skladba budoucích lesů?
Jednoznačně. Nikdo vám dnes neřekne, jak budou Krušné hory vypadat za 50 nebo 100 let. Všichni ale víme, že se mění klima, otepluje se. Třeba zase přijdou krásné zimy, napadne metr sněhu a bude to paráda, ale mnohem pravděpodobnější je, že tady budeme mít klima jako v Itálii a sucho. A právě v tu chvíli, a ochranáři to neuslyší rádi, je vhodné sázet akát a cedr, aby tady jednou bylo alespoň něco. Vždyť kdy naposledy jste v říjnu viděl tak teplé dny jako letos? Je potřeba si uvědomit, že sazenička musí přežít celý rok, i když je horko, zima, mráz, málo vody…
V souvislosti s těžbou dřeva po kůrovci jsem četl několik článků o tom, že než ho lesníci stihnou zpracovat, někdo jim ho ukradne. Setkáváte se s krádežemi dřeva?
Za sebe musím říci, že ne. Loni mi na Martince ukradli tři metry břízy, ale to byla naprostá výjimka. Myslím si, že lidé u nás si uvědomili, že tady funguje preventivní dozor ze strany hajného, dodavatelů lesnických prací a městské policie.
Jak se díváte na plánovanou těžbu lithia v Krušných horách? Může to být problém pro zdejší lesy?
Osobně jsem se zúčastnil několika jednání kolem lithia a líbí se mi, že dnes existuje aktivita starostů zdejších obcí a primátora Teplic, kteří se snaží projekt připomínkovat. Chtějí vědět, jak to bude doopravdy vypadat. Jestli skutečně povede dopravník na čtyřmetrových stožárech ze Sedmihůrek do Újezdečku, asi to hezké nebude. Chápu, že lithium je potřeba, ale musí se najít nějaká schůdná cesta pro všechny. Řeknu vám příklad: Když jsem sloužil u státních lesů, přišel mi požadavek, že chtějí položit vodovod a potřebují k tomu vykácet 50 metrů široký pruh. Aniž bych pořádně věděl, kde to je, odpověděl jsem rezolutní NE. A brzy přišel další dopis s tím, že jim stačí jen deset metrů. Projektant to prostě vždycky přestřelí.
Přesto, ačkoliv mám přírodu a lesy rád, nevyhýbám se za každou cenu novým věcem a stavbám. Třeba dálnice nad Libouchcem je za mě nádherné dílo, které v důsledku pomohlo všem. Zvyknu si i na větrné elektrárny. Jen se mi nelíbí, když stojí každá zvlášť. Preferoval bych spíše větrné parky, než aby byla jedna na Komárce, jedna na Bouřňáku a jedna na Loučné.
V jakém stavu jsou tedy podle vás aktuálně krupské lesy?
Řekl bych, že v dobrém. Samozřejmě kromě holin, které musíme zalesnit. Myslím si ale, že vlastník krupských lesů, tedy město, k nim přistupuje velice dobře. Les má několik funkcí – hospodářskou, půdo-ochrannou, vodohospodářskou a společenskou. Když to zhodnotím, v hospodářské jsme na nějakém vrcholu, protože kvůli kůrovci vytěžíme přestárlé smrky. Co se týče půdo-ochranné funkce, budeme zalesňovat poměrně velké plochy a tím zajistíme i funkci vodohospodářskou a společenskou. Když se peníze, které se teď vydělají za těžbu, v průběhu příštích let zčásti vrátí do obnovy lesa, bude vše bez výrazných problémů.
Děkujeme za rozhovor.
Pavel Přibyl
(zdroj: krupka-mesto.cz)
