Doktor honoris causa Heinrich Lumpe. Příznivcům ústecké zoo je jméno zakladatele jejího historického předchůdce jistě důvěrně známé. Dobové obrázky parku kolují na historických pohlednicích po celém světě.
Park Heinricha Lumpeho byl ve své době unikátem a průkopnickou myšlenkou. Málokdo se asi v tehdejším průmyslovém městě zabýval myšlenkou ochrany přírody a přírodního dědictví. Heinrich Lumpe ano, a park, který vybudoval a posléze otevřel veřejnosti, byl rezervací volně žijících zvířat, místem rekreace a relaxace, zábavy i propagace ochranářského pohledu na svět. Lumpe ptačí park založil v roce 1908. Jednalo se o první přírodní ptačí rezervaci ve střední Evropě, ze které po 2. světové válce postupně vznikla dnešní moderní zoologická zahrada. Park byl zajímavý i geologicky a botanicky. A jeho majitel proslul svojí osobní angažovaností ve věci zachování přírodních hodnot. Pokud to někomu připomíná něco ze současnosti, uvažuje naprosto správně. Na podobných principech stojí i dnešní celosvětové společenství moderních a vědecky řízených zoologických zahrad, jehož je Zoo Ústí nad Labem součástí.
O historii parku a životě doktora Lumpeho již toho bylo řečeno a sepsáno hodně – dokonce i celá diplomová práce. Díky tomu všemu víme, že pan Lumpe po sobě zanechal hotový poklad, ať už v podobě myšlenek nebo fyzických hodnot. Jak velké však ty fyzické hodnoty jsou? Jaký je jejich význam třeba v celonárodním nebo celoevropském kontextu? A co hodnotného z někdejšího parku se dnes vlastně v areálu zoo nachází? Co z toho lze ještě využít? Vzhledem k bohatému Lumpeho odkazu se to může jevit jako zajímavá, ale také dlouhá a náročná cesta. Ústecká zoo si je však významu Lumpeho díla pro svoji vlastní existenci natolik vědoma, že se tuto cestu rozhodla absolvovat a odhalit, co vše z Lumpeho fyzického díla padlo za oběť zubu času, a co bylo obětováno a muselo ustoupit rozvoji ústecké zoo zejména v 60., 70. a 80. letech minulého století.
Na pomoc si přizvala ty nejpovolanější partnery – významné instituce působící na české či německé straně, neboť přeshraniční charakter měl i park Heinricha Lumpeho – přijížděly do něj desetitisíce lidí z Čech i Německa. Na české straně hranice jsou jimi Muzeum města Ústí nad Labem a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, na straně německé pak podpůrná organizace drážďanské zoo ZooFreunde Dresden e.V. Prvním krokem ke znovuobjevení a oživení Lumpeho díla se stalo sepsání dokumentu zvaného „Memorandum o spolupráci na programu obnovy parku Heinricha Lumpeho“. Projekt „Poklad jménem Lumpe Park – přeshraniční propagace hodnot odkazu průkopníka ochrany přírody“, reg. č. EEL – 0904-CZ-17.02.2022, byl podpořen z prostředků Evropské unie. Cílem programu obnovy je mj. vyhlášení stávajícího zachovaného areálu a objektů kulturní památkou České republiky.
Co obnovení parku bude obnášet a co ústecké zoo přinese? „Chceme zmapovat vše, co se dnes z někdejšího Lumpeho parku v našem areálu nachází. Chceme to zanalyzovat a zjistit hodnotu, jakou to má, a chceme tyto hodnoty zachránit, případně i obnovit a zachovat pro budoucí generace, stejně jako se nám to daří z pohledu Lumpeho ochranářského odkazu,“ vysvětluje ředitelka Zoo Ústí nad Labem Ilona Pšenková.
Jednou z třešniček na dortu bude mimo jiné také inventarizace a digitalizace všech důležitých historických dokumentů, které po Heinrichu Lumpem zbyly; k tomuto digitálnímu archivu díla Heinricha Lumpeho se budou moci zájemci dostat přes webové stránky ústecké zoo.
Žádost o grant byla úspěšně zaregistrována a řídícím výborem Fondu malých projektů schválena s celkovým příspěvkem 13 925,95 EUR na pokrytí nákladů v celkové plánované výši 16 383,48 EUR. Celý projekt bude ukončen 31.10.2022.
(Úvodní foto: 20. léta, Heinrich Lumpe)
Zoologická zahrada Ústí nad Labem, příspěvková organizace
