V českých dějinách najdeme jedno stále přítomné téma, které často ve své vyhrocené podobě dodnes ovlivňuje pohled na naše české dějiny. A to je vzájemný vztah českojazyčného a německojazyčného obyvatelstva českých zemí. Tento vztah charakterizoval historik František Palacký v polovině 19. století jako neustálé stýkání a potýkání. Takřka tisícileté soužití tragicky zničily události spojené s druhou světovou válkou v Evropě. Nová historická expozice v Muzeu města Ústí nad Labem si klade za cíl seznámit veřejnost na vybraných tématech s tímto fenoménem, který naše dějiny doprovází prakticky dodnes.
Je totiž nepopiratelnou skutečností, že právě vztahy českých zemí k německým a k rakouským zemím nejen v minulosti byly, ale stále jsou a budou jedním z nejdůležitějších faktorů přímo ovlivňujících naši národní a státní existenci. A součástí těchto vztahů byli vždy i naši Němci, i když ti se často cítili být spíše Rakušany, ale především byli Čechy, Moravany nebo Slezany s mateřským jazykem německým. V minulosti německojazyčné obyvatelstvo představovalo přibližně třetinu obyvatel českých zemí, které bylo soustředěno zvláště v pohraničí.
V samotném Ústí nad Labem před 2. světovou válkou žilo přibližně 80 % obyvatel německého mateřského jazyka, kromě Němců to byli i německy hovořící Židé. Většinu těchto Židů vyvraždili nacisté, v letech 1945 až 1947 pak byly odsunuty tři miliony Němců z Československa do Německa a Rakouska. Českoněmecké dějiny jsou výrazně přítomné i v regionálních dějinách oblastí původně osídlených obyvatelstvem různých národností. Právě v Ústí nad Labem již od počátku 90. let 20. století vzniklo centrum bádání k dějinám Němců v českých zemích. Především Archiv města Ústí nad Labem, Muzeum města Ústí nad Labem a historická pracoviště Univerzity Jana Evangelisty Purkyně vyprodukovaly desítky knih a stovky odborných studií, vznikly zde desítky výstav a dalších projektů k dějinám Němců v českých zemích. Již více než 15 let zde také pracuje obecně prospěšná společnost Collegium Bohemicum, která se zabývá kulturním dědictvím českých Němců. A jejím vůbec největším projektem se stalo vybudování historické expozice Naši Němci.
Vlastní expozice vznikala vlastně více než deset let, samotná stavba se pak realizovala v letech 2020-2021. Jedná se o jednu z největších historických expozic v České republice. Zabírá více než 1 500 m2 výstavní plochy, náklady na její vybudování přesáhly 30 milionů korun, které poskytly Vláda České republiky prostřednictvím Ministerstva kultury a Statutární město Ústí nad Labem. To zajišťuje prostřednictvím svého Muzea města Ústí nad Labem provoz expozice.
Nová historická expozice Naši Němci se snaží nejen seznámit návštěvníky s různými tématy z českoněmeckých dějin, ale především je jejím cílem vzbudit hlubší zájem. Proto je možné výstavní sály jen volně procházet a nechat na sebe působit architekturu a výtvarné řešení expozice s vybranými špičkovými uměleckými díly, nebo se návštěvník může ponořit do bádání, prohlížet si různé zásuvky a objevovat tak další informace dle svého zájmu. A pokud bude mít skutečně vážný zájem, tak potom může navštívit muzejní knihovnu a zde si bádat jak v dobové literatuře, tak v různých moderních historických knihách a časopisech.
Samotná expozice se v úvodu snaží naznačit šířku záběru, se kterým se návštěvníci následně setkají. Pro úvodní část je významná kapitola krajiny, kterou reprezentují nejen výtvarná díla, ale také zpěv písně „Kde domov můj“ v české a v německé jazykové variantě. Následuje místnost zaplněná barikádou z knih, která reprezentuje národnostní rozkol Čechů a Němců v roce 1848.
Návštěvník si pak může vybrat vlastní trasu. Pokud vyrazí od nejstaršího období, tak zde vlastní počátky soužití najde v raném středověku, kdy dochází k postupnému osídlování do té doby neobydlených oblastí českých zemí. Vybraným příkladem jsou severozápadní Čechy, především osídlování Krušných hor. Videorekonstrukce koruny římských králů a císařů uvádí do vrcholného středověku, kdy se v období vlády posledních Přemyslovců, Lucemburků nebo Jagellonců staly české země jednou z nejdůležitějších oblastí gotické Evropy. Německá reformace v osobnosti Martina Luthera přímo navazovala na odkaz českého husitství, v expozici je reprezentována jedinečnými literárními nebo výtvarnými památkami z Ústecka.
Poslední vládnoucí dynastií u nás byli v letech 1526 až 1918 Habsburkové, v expozici jsou ostatně vystaveny portréty všech českých panovníků z tohoto rodu. Českou šlechtu v jejich službách zde reprezentuje maršál Josef Václav Radecký z Radče, který je zastoupen modelem svého pomníku, který stával na Malostranském náměstí v Praze a dnes je uložen v lapidáriu Národního muzea. Zde také vznikl sken, dle kterého byl model vyroben.
Čechy a Němci sdílenou úctu k zemskému světci Janu Nepomuckému prezentují ukázky lidové zbožnosti stejně jako vrcholná díla barokního sochařství ze sbírky Národní galerie v Praze. Samozřejmě nechybí období Tereziánských a Josefínských reforem, ani následné období Metternichovského absolutismu v rámci kterého se rodí moderní český národ v tom již zmiňovaném stýkání a potýkání s německým národem. Právě přes německojazyčné země střední Evropy k nám přichází moderní věda a průmysl, ale také nové směry v umění a kultuře.
Moderní dějiny konce 19. a 20. století reprezentují ukázky lidové kultury z různých regionů českých zemí nebo vybrané interiérové instalace. Takže návštěvník může navštívit hostinec v Lokti nad Ohří, funkcionalistickou vilu v Brně, Slezské zemské muzeum v Opavě, secesní hotel v Liberci nebo si může v pražské kavárně přisednout k nejslavnějšímu novináři z Čech Egonu Erwínu Kischovi. Naši Němci byli ale také zdatnými průmyslníky. Jejich úspěchy například v automobilovém průmyslu reprezentuje motocykl Čechie/Böhmerland z Krásné Lípy, ústecký průmysl reprezentuje firma Schicht svými jedinečnými reklamami, včetně několika filmových reklam. Ale je zde zmíněna celá řada průmyslových oborů, které by bez našich Němců u nás někdy vůbec nevznikly.
Asi největší zájem je o sály věnované arénám veřejného života od poloviny 19.století do poloviny 20.století. Najdeme zde odkazy na veřejný a spolkový život, na český zemský sněm, ale i na genealogii politických stran první československé republiky. Je zde zachyceno nejen nepřijetí vzniku republiky ze strany našich Němců, ale jsou zastoupeni také Němci, kteří se s republikou nakonec ztotožnili. Závěr je věnován období od roku 1938, který je spojen s okupací odtrženého pohraničí a následně v roce 1939 s okupací zbytku českých zemí. Léta 2. světové války jsou ukázána na třech osudových cestách. První ukazuje osudy židovského obyvatelstva, které se stalo většinou obětí organizovaného vyvražďování ze strany nacistického Německa, druhá cesta ukazuje osudy českého obyvatelstva, včetně odkazu na tragédii Lidic nebo na české odbojové hnutí. Třetí je cesta našich Němců, kde jsou ukázány osudy aktivních odpůrců nacismu vedle osudů německé většiny, která se více či méně aktivně ztotožnila s režimem nacistického Německa. Následuje poslední část, která je věnována odsunu Němců z Československa, jenž je zachycen na dobových filmových záběrech.
Není možné jednoduše vypsat stovky jedinečných exponátů a s nimi spojených historických příběhů. Objevit si je musí každý návštěvník sám při návštěvě muzea v Ústí nad Labem. Expozice Naši Němci je přístupná veřejnosti kromě pondělí každý den od 9.00 do 18.00 hodin. Každý měsíc je organizováno několik tematických komentovaných prohlídek nebo přednášek, aktuální programovou nabídku je možné najít na webu Muzea města Ústí nad Labem www.muzeumusti.cz nebo na muzejních profilech na sociálních sítích.
Václav Houfek,
ředitel Muzea města Ústí n. L.
(Úvodní foto: Interiér hospody 1. poloviny 20. století v Lokti nad Ohří.)
