Pochází z podhůří Krušných hor a aktivně fotí od roku 2004. Díky nedalekému Českému středohoří, Krušným horám a Česko-saskému Švýcarsku, má od malička velice blízko k přírodě a cestování. Donedávna byly jeho hlavní doménou jen barevné fotografie. V poslední době však rád fotí i černobílé minimalistické snímky krajiny, při kterých často využívá dlouhých expozičních časů.
 
     Zastává názor, že i v dnešní moderní době je pro dobrý snímek nejdůležitější pečlivá práce s kompozicí, světlem a atmosférou snímané scény. Pro budoucí fotografii se snaží vždy udělat maximum už přímo v terénu, aby nemusel zbytečně a zdlouhavě vysedávat u počítače.
     Pracuje s digitální zrcadlovkou Canon a preferuje široká ohniska, která mu dávají možnost pracovat s popředím fotografie přesně podle jeho představ.
     Má rád kompozice s dominantním a výrazným popředím a tak často se svým fotoaparátem doslova leze po zemi, aby do popředí snímku dostal něco zajímavého (rozkvetlé kytky, zajímavý kámen, strukturu sněhu…).

     Nejraději fotí na místech, která ještě nejsou fotograficky tak populární. Bohužel i místa, kde ještě před několika roky fotil úplně sám (např. bukové lesy v Krušných horách), nebo téměř sám (např. České středohoří, Balt…), tak bývají dnes „přeplněná“ dalšími fotografy.
     Na jeho snímky můžete narazit na výstavách, fotografických obrazech, v knihách, kalendářích a časopisech vydávaných v České republice, ale i v různých koutech světa (Slovensko, Anglie, Německo, Jihoafrická republika, Čína…). V posledních letech získal několik ocenění ve fotografických soutěžích (např. SIENA International Photo Awards; 35Awards; Neutral Density Photography Awards; Monovision Photography Awards; Fine Art Photography Awards…).
     Své fotografické zkušenosti od roku 2010 předává dalším fotografům v rámci skupinových workshopů a individuálních fotografických kurzů.

Čím jsou pro Vás Krušné hory jedinečné a proč je tak často a rád fotíte?
     „Žádné jiné české pohoří není zahaleno takovou rouškou tajemna jako právě Krušné hory. Husté smrkové a bukové lesy, rašeliniště, malebné potoky, horské pláně a zajímavá jezírka. To vše jsou Krušné hory, nejtajemnější české pohoří.
     Časté ranní mlhy či nízká oblačnost dodávají jednotlivým místům tu správně tajemnou atmosféru a je úplně jedno, zda fotíte v bukovém lese či u meandrů horského potoka. To jsou důvody, proč tak často do Krušných hor vyrážím a proč je mám tak rád.
     Kdo mě zná tak ví, že v krajinářských fotkách preferuju výrazné popředí, které hned na první pohled dokáže zaujmout. Horské potoky klikatící se často nedotčenou krajinou Krušných hor jsou ideálním motivem. Je přitom úplně jedno, zda se jedná o podzimní ráno se zlatavou trávou, první námrazu nebo o zasněženou krajinu uprostřed zimy.

     Na horské pláně vyrážím nejraději, když krajinu pokryje sníh a vše se schová do husté mrazivé mlhy. To jsou přesně podmínky, které vyhledávám pro černobílé minimalistické fotografie. Tyto obsahově jednoduché fotografie mám čím dál raději. Tyto snímky totiž nejsou jen o zachycení přirozeně krásného nebo zajímavého místa. Je potřeba si mnohem více všímat linií a jednotlivých prvků budoucí fotografie, a to mě baví.
     Nejvíce fotek z Krušných hor mám z bukových lesů. Nejraději si hledám buky vytvarované působením klimatických vlivů (mráz, sníh a vítr) v horních partiích Krušných hor. Stejně jako na krušnohorských pláních i při focení v lese je pro mě důležitá hustá mlha, která dokáže fotografovanou scénu obsahově zjednodušit a dá prostor vyniknout vybraným stromům.        

     Mlhavou atmosféru vyhledávám v každou roční dobu, ale nejvíce si takových podmínek cením na jaře, když jsou buky svěže zelené. Takových dnů moc nebývá, a i fotek s podobnou atmosférou je výrazně méně než těch podzimních.“

www.danielrericha.cz

www.phototours.cz