Pamětihodnosti našeho kraje – hora Říp
Bájná hora Říp je turistickým cílem téměř každého Čecha. Osamocená kupa stojící uprostřed Polabské nížiny nedaleko historického města Roudnice nad Labem je jedním ze základních symbolů českého národa. Tato dominanta zdejšího kraje se vypíná do nadmořské výšky 456 metrů a doslova vybízí k výletům. Podle legendy na Říp vystoupil praotec Čech se svou družinou.
Jednou z největších událostí na Řípu bylo velké shromáždění lidu – tábor svolaný 10. května 1868. Přes dvacet tisíc lidí tehdy podpořilo požadavek samostatnosti a ústavy pro české království i nových voleb. Na akci navázalo slavnostní vyzvednutí základního kamene pro stavbu Národního divadla v Praze. Poté byl naložen na valník, ozdoben věnci a vlasteneckými nápisy a společně s průvodem se vypravil k jihu.
Již přes sto let na vrcholku hory stojí turistická Chata Říp. Podle dostupných pramenů ji postavil Klub českých turistů. Největší zásluhu na tom měl tehdejší okresní hejtman Roudnice nad Labem a předseda roudnického Klubu českých turistů Václav Bouma. Od té doby se tak chatě říká také Boumova a dodnes slouží jako výletní zastaveníčko s občerstvením. Chata je otevřena téměř po celý rok, aktuální otevírací dobu naleznete na webové stránce chatarip.eu. „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp.“ Nápis na turistické chatě zvěstuje povinnost každého Čecha vypravit se alespoň jednou za život právě sem.
Jen pár kroků od chaty, na samém vrcholu Řípu, se nachází samotná románská rotunda zasvěcená patronu Přemyslovců sv. Jiří a patronu české země sv. Vojtěchovi. Rotunda patří mezi nejstarší dochované stavby v Česku. Jde o klasický případ románského slohu s malými okny a tlustými zdmi. První písemná zmínka o zdejší rotundě pochází z roku 1126, kdy český kníže Soběslav I. nechal stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž, a to na oslavu jeho vítězství nad německým králem Lotharem III. ve slavné bitvě u Chlumce. K založení stavby tedy došlo již dříve, snad kolem roku 1039, kdy byly do Prahy přeneseny ostatky svatého Vojtěcha. Roku 1138 získal kostelík Strahovský klášter. Roku 1577 se stal součástí panství Roudnice nad Labem. Teprve od 16. století je známo zasvěcení svatému Jiřímu. Po třicetileté válce získali místo Lobkowiczové a patří jim dodnes. Kostel se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem.
Současná podoba rotundy je ale výsledkem několika rekonstrukcí z 19. až 21. století. V letech 1869–1881 proběhla přestavba, při které byl nově proražen jižní portál (předtím se do rotundy vstupovalo dnes zazděným vchodem na západní straně), zřízena velká okna v lodi a stavba opatřena hladkou venkovní omítkou. Ta byla za první československé republiky z poloviny otlučena. V 60. letech 20. století pak došlo k dalším stavebním úpravám, a to na základě požadavku fasádu romanizovat. Plášť byl od přízemí kompletně přezděn, čímž zaniklo i nejstarší dochované románské zdivo ve druhém podlaží věže. Rotunda tak získala „románský“ vzhled s neomítnutou fasádou. Jižní portál zřízený při předchozí přestavbě byl vybourán a nahrazen novým v neorománském stylu, okenní otvory v lodi byly zmenšeny a vybaveny replikou románského ostění. Ačkoli bylo v průběhu prací opakovaně konstatováno, že historická opuková dlažba je v pořádku, pouze je třeba vyměnit několik prasklých dlaždic, nakonec došlo k jejímu nahrazení pískovcovou dlažbou. Vzhledem ke zhoršujícímu se stavu historického opukového zdiva v přízemní části fasády, na kterém se negativně podepsalo vystavení neomítnutého zdiva povětrnostním vlivům, byla kolem roku 2009 fasáda omítnuta. Kvůli použité nevhodné technologii však dochází k rychlému chátrání omítky.
Věděli jste, že se uvnitř rotundy skrývají dvě vyobrazení boje sv. Jiří s drakem? Jsou to reliéf, jehož autorem je Bernard Otto Seeling a kamenná polychromovaná socha od Eduarda Veselého. Na další výzdobě interiéru se významně podílel akademický sochař Stanislav Hanzík.
Zatímco dnes je rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na vrcholku Řípu ztracená v moři zeleně, podle starších kreseb a obrazů víme, že na Řípu žádné lesy nerostly. Býval tu jen malý dubový háj, ale ten v roce 1848 vykáceli vzbouření sedláci. Horu nechali zalesnit až po roce 1879 majitelé panství Lobkowiczové na popud hospodářského spolku v Roudnici nad Labem. Dubohabrové lesy dnes pokrývají téměř celou horu, na nemnoha holých místech rostou vzácné druhy rostlin, například locika vytrvalá, žlutý křivatec český, růže galská, skalník celokrajný a kosatec nízký.
Rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha si samozřejmě můžete prohlédnout. Pro informace o otevírací době navštivte webovou stránku vyletnarip.cz.
Na vrchol Řípu vede několik značených turistických cest. Pokud se při výstupu střelka na vašem kompasu zmateně roztočí, bude to jasným důkazem toho, že místní čedič obsahuje příměs magnetovce. Z vrcholových vyhlídek (Roudnické, Pražské nebo Mělnické) se vám naskytnou daleké panoramatické výhledy na České středohoří či hluboké lesy Kokořínska. Na letošní rok jsou v plánu úpravy těchto vyhlídek. Pro rodiny s kočárkem je nejschůdnější variantou nechat vůz na placeném parkovišti v Rovném a na Říp vystoupat ze severovýchodní strany. Zpět je nutné vrátit se po stejné trase.
Nové lákadlo pro turisty na Podřipsku funguje od května do konce září – v půjčovně na úpatí hory Říp si můžete půjčit koloběžky a během půl hodiny si sjedete po modré turistické značce až do Roudnice nad Labem. Odevzdání koloběžek je pak možné na několika sběrných místech (parkoviště pod horou Říp v Rovném, hospůdka Štípárna Vesce, románský hrad v Roudnici n. L., bistro U Trumpetky).
Každoročně se na Řípu koná Svatojiřská pouť.
Destinační agentura
České středohoří o.p.s.
