Již malé děti na základní škole se učí, jaký je význam lesa. Například, že produkuje velké množství kyslíku, funguje jako zásobárna vody, snižuje rychlost větru, je pro člověka místem odpočinku a také je domovem pro mnoho rostlin, hub a živočichů.
V dnešní nelehké době, kdy platí nejrůznější omezení, je les vyhledávaným místem, kde lidé tráví volný čas a chodí do něj celé rodiny. Při návštěvě lesa by se každý člověk měl chovat podle určitých pravidel, ukázněně. A zase můžeme začít u dětí, které například lesní pedagogové na různých akcích v přírodě či přednáškách ve škole učí, že v lese se nekřičí, neodhazují odpadky, nerozdělává se oheň, netrhají sazeničky a semenáčky, nelámou větve stromů, neplaší zvířata či se nesmí chodit tam, kde se kácí stromy. Vyhněte se také oplocenkám, skládkám dřeva, vyvráceným stromům a místům, které majitel lesa nebo lesník vyznačí. Co se naopak smí? Smí se jezdit na kole, ovšem jen po značených cestách a stezkách, smí se chodit pěšky i mimo vyznačené stezky anebo sbírat houby i lesní plody pro vlastní potřebu. Každý les někomu patří, což si při jeho návštěvě málokdy uvědomujeme. Chovejte se proto ohleduplně. Jak by se vám třeba líbilo, kdyby někdo na vaší zahradě rejdil se čtyřkolkou?
Nejen les je domovem pro klíště obecné, které vám jistě není potřeba představovat. Způsobuje vážná onemocnění – encefalitidu (infekční nemoc, zánět mozkových blan) a lymskou boreliózu. Proto je dobré se před klíšťaty chránit, a to především v listnatých a smíšených porostech s bujným podrostem a dostatečnou vlhkostí. Jak se můžete chránit? Nošením vhodného oblečení, používáním různých repelentů (spreje, náramky …). Proti klíšťové encefalitidě se můžete nechat očkovat. Možná namítnete, že sezóna klíšťat začíná většinou v březnu až v dubnu, ale pokud je teplá zima, můžeme si přisáté klíště přinést domů i dříve. Již při teplotách přesahujících 5 °C začínají totiž klíšťata být aktivní.
Co je to myslivost? Odborně řečeno je to soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. Pro laickou veřejnost možná „příliš učená“ definice. Tak se na to podíváme blíže. K myslivosti patří lov zvěře. Bez regulace určitých druhů zvěře lovem by došlo k jejímu přemnožení a k velkým škodám: na lesích, polních plodinách, v zahradách a sadech, ve vinohradech, i při kolizích s dopravními prostředky. Aktivity myslivců jsou ale mnohem obsáhlejší. Mezi mnohými mohu jmenovat kulturní činnost spojenou s pořádáním mysliveckých plesů, posledních lečí, svatohubertských slavností, dětských dnů a soutěží. Myslivci též chovají plemena loveckých psů a pořádají výstavy trofejí. K naplnění úkolů myslivosti se občané obvykle sdružují (myslivecké spolky).
Víte, jaký je rozdíl mezi lesníkem a myslivcem? Na první pohled vám mohou připadat úplně stejně – zelené oblečení, na hlavě klobouk a rozdíl může, ale nemusí být v pušce a psovi na vodítku. Svojí činností se od sebe ale liší.
Zjednodušeně řečeno, lesník se stará o les, hlavně o stromy, lesní cesty a vodní zdroje. Stará se, aby dřevo ze stromů bylo kvalitní a lidé měli například čím topit, z čeho vyrábět nábytek nebo stavět příbytky. Na lesnické střední nebo vysoké škole se učí mnoha oborům (pěstování lesů, ekonomika, těžba dřeva, hospodářská úprava lesa, mechanizace a dopravní zařízení, ochrana lesa atd.).
Myslivec pečuje o zvěř a myslivecká zařízení. K tomu, aby mohl člověk být myslivcem, musí složit zkoušku z myslivosti (na tu jsou potřeba znalosti z oborů jako je zoologie, veterinární péče, lovectví, způsoby lovu, historie, péče o zvěř, kynologie; umět určovat věk zvěře atd.) A když chce myslivec i lovit, tak musí složit i zkoušku k získání zbrojního průkazu.
Lesnictví je povolání, myslivost zájmová aktivita. Existuje však i mnoho myslivců z povolání. Lesník i myslivec mají společný zájem, kterým je zachovat zdravý les, proto většinou úzce spolupracují. Často se setkáme s myslivcem a lesníkem v jedné osobě. Jedním takovým je pan Ladislav Jandečka, který pracuje jako revírník a je členem Mysliveckého sdružení Bžany, kde zastává funkci hospodáře. Poskytl nám krátký rozhovor.
Když dáme na misky vah na jednu stranu lesnictví a na druhou myslivost, co u vás převažuje?
Jednoznačně lesnictví.
Co byste doporučil uchazečům o studium na lesnické škole?
Určitě musí mít kladný vztah k přírodě. Jinak by je studium ani nebavilo.
Kdy jste se začal zajímat o myslivost?
Zajímala mne v podstatě od malička. Již na základní škole jsem navštěvoval myslivecký kroužek, v zimě jsem chodil přikrmovat zvěř do lesa a každoročně jsem se zúčastňoval myslivecké soutěže O zlatou srnčí trofej.
Je myslivost nákladný koníček?
Ano, je. Myslivec potřebuje výzbroj a výstroj, platí pojištění výkonu práva myslivosti …
Máte nějaký zajímavý zážitek z lesa?
Těch je opravdu mnoho. Zvláště pozorování mláďat je kouzelné. Ale nejlepší zážitek by pro mne byl, kdybych v lese nenacházel žádné odpadky.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů při práci lesníka a také: Lovu zdar!
Diana J. Purnochová
Pozn.: na úvodním fotu: mládě daňka evropského
