Včelaření se věnuje neuvěřitelných 60 let! Co dělává ve volném čase v zimních měsících, kdy není se včelami tolik práce? Pojďme se na to podívat. Rozhodně to stojí za to. Například stačilo dva a půl měsíce a na světě byla stručná historie vývoje včelích úlů v naší zemi.

Vytvořil miniatury úlů ze dřeva a jiných přírodních materiálů. Práce to byla náročná a titěrná. Série miniatur začíná brtěmi, což byly dutiny, ve kterých žily včely bez ohledu na stav stromu (vzrostlý, spadlý nebo pokácený). Další z miniatur představuje špalkové úly – kláty. Následují košnice (slaměné úly). Moravské almárky byly úly přístupné jen zezadu. Model nástavkových úlů pana Purnocha má unikátní části, které jsou zhotovené z jediného kusu dřeva: vyřezával je ručně, nožíkem. Poslední ze série miniatur je kočovný vůz pro včely.

Brtě.
Kláty.
Kláty pod střechou.
Košnice.
Moravské almárky.
Nástavkové úly.
Kočovný vůz pro včely.

     Miniatury má pan Purnoch vystavené v proskleném zahradním domku. Byly se na ně podívat i děti z blízké mateřské školky. V minulosti byly jeho modely včelích úlů k vidění například na výstavách zahrádkářů v Budyni nad Ohří.

     Zhotovil také několik špalkových úlů v „životní“ velikosti (na úvodním fotu). Jedná se ale o nefunkční modely.

Kláty v životní velikosti.

Moderní, současné úly, které si sám vyrobil a používá, ozdobil různými obrázky. Technika byla prostá: malba latexovými barvami na dřevo. Jednotlivé nástavky úlu nesou nejrůznější výjevy. Za povšimnutí stojí například krajina vystupující z obrazu.

Malba na současném úlu.

     Mezi jeho nejnovější počin patří hmyzí domek pro včely samotářky, což je dřevěný rám se stříškou na podstavci, který se skládá z mnoha navrtaných polínek z tvrdého dřeva. Otvory vletů jsou začištěné, bez třísek a nejsou průchozí. Jednotlivá polínka jsou natřená různými barvami a domek tak zdobí zahrádku, na které je umístěn na suchém a klidném místě, které je chráněno před deštěm.

Hmyzí domek pro včely samotářky.

   Včely samotářky patří k nejpilnějším včelám vůbec, proto je dobré podporovat jejich hnízdění právě vytvářením hmyzích domků (hotelů). Samotářky tvoří druhově nejbohatší skupinu včel. Na území České republiky jich žije více než 600 druhů. S nástupem jara se přezimující jedinci spáří. Samičky včel samotářek po oplodnění budují samostatná hnízda v nejrůznějších dutinách. „Běžné způsoby hnízdění včel samotářek jsou velmi zajímavé. Jejich hnízda najdeme například v zemi (suché tužší půdě), v cihlovém zdivu, dutinkách střešních tašek nebo v chodbičkách dřevokazného hmyzu ve starých stromech,“ říká pan Purnoch. Při tvorbě hnízda postupují tak, že vystaví několik počátečních buněk a zanesou je směsí nektaru (cukernatá tekutina, kterou vytváří některé rostliny) a pylu. Do každé buňky položí vajíčko a buňky uzavřou. Pak pokračují ve stavbě dalších. „Věřte, že sledovat včelu při budování hnízda ve hmyzím domku je pastva pro oči,“ dodává o svém koníčku zkušený včelař.

Vladimír Purnoch včelaří s láskou a své bohaté letité zkušenosti předává dál – pomáhá mladým, začínajícím včelařům. Dětem, které se zajímají o včelaření, ochotně odpovídá na otázky a ukazuje jim skutečné úly. Patří mu velké poděkování za jeho snahu a práci.

Diana Jandečková Purnochová