Do karantény uvrhla koronavirová pandemie i teplický Klokánek, zařízení Fondu ohrožených dětí. Jak tuhle zkušenost ustáli, na to jsme se zeptali jeho ředitelky Mgr. Daniely Brníkové.
Kolika dětí a tet se karanténa týkala?
Klokánek v Teplicích má kapacitu 20 dětí, které zde žijí se svými tetami v pěti bytech. Vždy se jedna teta stará o děti celý týden ve dne v noci. V době karantény byla kapacita zařízení zcela naplněna. O děti pečovalo pět tet, logistiku chodu celého Klokánku jsem zajišťovala osobně, po celou dobu jsem v něm bydlela a zabezpečovala kontakt s venkovním světem.
Jaký jste museli nastavit režim a kdo vám ve složité době nejvíc pomohl a dál pomáhá?
Snažili jsme se o to, aby děti karanténu pocítily co nejméně. Díky obrovské podpoře veřejnosti jsme měli situaci hodně ulehčenou. Od šlechetných lidí a firem jsme získali vše potřebné, minimalizovali jsme tak logistiku nakupování dobrovolníkem zvenčí a navíc jsme ušetřili finanční prostředky. Obrovskou přidanou hodnotu vidím v tom, že zájem a podpora veřejnosti tety a děti nabíjela, necítili jsme se v této situaci sami a čas nám opravdu rychle utíkal. Uvedu, co všechno jsme postupně dostali: Každý den dodávku sladkého pečiva z Globusu Trmice, obědy, které nám střídavě zajistili, někteří i opakovaně: Hospůdka U Veselého mandlu, Plavecká hala, Beseda Hrob, Platforma žen, Základní škola Za Chlumem v Bílině, Zurap-Kebab-Pizza, Barber Emil Karička Bílina a Gábina Kopfová. Vitamínovou podporu i zásoby léků, čerstvé ovoce a zeleninu, džusy, minerálky a šťávy pro pitný režim, sladkosti, drogistické zboží a potraviny i věci pro kreativní činnost. Lavinu podpory spustil primátor města Teplice Hynek Hanza s Petrou Hessovou, připojili se Stanislav Dvořák, Vláďa Šavel, rodiny Formánkova, Kubalova, Šindelářova, Strejcova a Levorova, podporu jsme získali také od našich kamarádek z Bolly ladies a paní Jany Turkové, od učitelek a dětí ze ZŠ U stadionu v Mostě i z tamního Lidlu. Dostali jsme velikou dodávku drogistického zboží od firmy Unilever a podpořil nás také Penny market. S dalšími dárky přijela rodina Petra Měsíce, která přivezla dětem nafukovací strašidla, brambůrky a také kávu a dobroty pro tety. Manželé Krupičkovi donesli dobroty na narozeninovou party jednoho z dětí a drogistické zboží, sestry Anna Medková a Iva Benčuriková přivezly dárky a spoustu vitamínů. U některých dárců ani neznáme jména anebo se nám v tom fofru vytratila – omlouvám se, že jsem určitě nevyjmenovala všechny.
Dobroty pro tety tvoří samostatný bod a jsou hodně důležité. Protože šťastná teta znamená i šťastné dítě. A tak jsme od primátora Hynka Hanzy a Stanislava Dvořáka dostali dortíky, krásné květiny na výzdobu všech bytů i do truhlíků, malé i velké dýně a k tomu speciální nože na jejich dlabání. Úžasně jsme se při tom zabavili. Radujeme se z toho, že náš Klokánek je právě tady a že jsou zdejší občané tak pozorní a úžasní. Získali jsme také drogistické zboží i kosmetiku a krémy na ruce, které trpí častým dezinfikováním při neustálém úklidu, o který se v Klokánku staráme sami. Dostali jsme i ochranné pomůcky včetně roušek s naším logem. Veškeré dodávky jmenovaných věcí probíhaly za přísných bezpečnostních opatření.
Jak to kluci a děvčata ve věku od půl roku do jedenácti let snášeli?
Díky obrovské podpoře jsme měli čas se v rámci Klokánku setkávat, povídat si, být spolu a dělat legraci. Největší zážitky mají děti ze Stezky odvahy, která vedla naším sklepem, kde za strašidelných zvuků děti míjely rozsvícené dýně od pana Dvořáka a vyhýbaly se zavěšeným plyšákům. Úspěch měl také Maškarní den, spojený s diskotékou. Děti baví fotit se a všelijak se na to chystat, rády jsou za zpětnou vazbu z venkovního světa v podobě telefonátů s rodinou a lajků od lidí, kteří nám fandí na naší facebookové stránce.
Školy jsou momentálně zavřené, přešly na distanční výuku. Jak velká je tohle komplikace pro personál vašeho zařízení?
Díky finančním příspěvkům od laskavých pracovnic OSPODu a z Platformy žen jsme si po skončení karantény mohli alespoň provizorně dát do pořádku IT techniku, abychom nějak zvládli distanční výuku dětí. Protože v době karantény jsme se s dětmi neučili, to už jsme nezvládli, je teď třeba vše dohnat. Po karanténě se k nám vrátila naše sociální pracovnice. Ta se ale nemohla všem dětem školou povinným věnovat naplno. Proto jsme požádali Krajský úřad Ústeckého kraje, aby nám pomohl. V nouzovém stavu vyslal do našeho zařízení tři studentky, které se nyní učí s dětmi k oboustranné spokojenosti.
Moc si vážíme toho, že podpora lidí pokračuje i po karanténě, tetám to ulehčí práci. Moc děkujeme všem, kdo se společně s námi zapojili a stále zapojují a pomáhají dětem, které nyní nemohou žít se svými rodiči. Velké poděkování zaslouží všechny naše tety za to, že tady zůstaly po celou dobu karantény s námi, i když mohly odejít domů.
Připravila: L. Richterová, foto: archiv Klokánku Teplice
