Vzpomínáte si na boje o kyblík či bábovky na dětském pískovišti? Jak moc měly tyto šarvátky racionální základ, co tím kdo získal? Jak velkou roli hrály emoce? Jaký měly efekt? Musím se přiznat, že mnohdy úplně shodně vnímám průběh některých meetingů. Skutečným cílem bohužel mnohdy není postavit společně krásný pískový hrad s mostem či dokonce vodním příkopem. Jde o to, že tohle je moje část pískoviště, na které si můžu dělat, co chci. Moje lopatička. Ty holt nemáš žádnou – tvá smůla. Já ti ji nepůjčím a o mou část pískoviště se nepodělím. Vyřeš si to, jak chceš. Haha! To jsem ti to natřel, co? Jsem fakt dobrej!
Obdobné je to ale ve firmách u kooperace mezi jednotlivými odděleními, se sdílením informací, zkušeností a „tools“. JÁ jsem vytvořil úžasně fungující kontingenční tabulku, strávil nad ní haldy hodin. Myslíš si, že ti ji jen tak naservíruju? Ani náhodou. Ještě by ses pak mohl chlubit „mým“ peřím. Joo, tak ty tohle nevíš? Vždyť už tu pracuješ tolik let a minulý měsíc jsi přece dostal tučnou odměnu. Nečekej, že ti poradím, chytrolíne… Asi si podobné situace dokážete hravě vybavit. Výsledkem je jeden, co se cítí jako vítěz se suprově nablýskaným egem a velmi slušně řečeno nasupený protějšek s touhou po pomstě i odhodláním příště bojovat ještě tvrději. Prostě optimální klima na kooperaci, že?
Vrátím se k prvnímu odstavci. Kam se podělo ratio? Kam se vytratil cíl společně dosáhnout nejlepšího výsledku? Jaký byl přínos? My, kteří jsme vzorem pro naše děti, my, kteří jim mravokárně vysvětlujeme, že se o věci mají dělit – my pak jednáme takto v oblastech, kde nejde o bábovičky? Co nechat svá ega stranou a alespoň občas půjčit kolegům své kyblíčky i lopatičky a postavit společně celé město?
Vyzkoušejte si moc koučování a posuňte svůj osobní i profesní život na vyšší level!
Články a videa k zamyšlení naleznete na:
https://houdkova-profikouc.cz/
Mgr. Irena Houdková
