Dnes Vám přinášíme rozhovor s Jaroslavem Bžochem, který vyšel v tištěném říjnovém vydání našeho časopisu RegioRevue.
Patří ke střední generaci. Už třináct let se pohybuje v politice a z té komunální vystoupal přes krajskou až do Poslanecké sněmovny PČR. Proč zvítězila právě politika, jak funguje, ptáme se…
Pocházíte z Teplic. Jaký máte vztah k rodnému městu?
Jsem velký patriot, který nedá na Teplice v žádném případě dopustit. Považuji je za nejhezčí město v Ústeckém kraji.
Rozhovor vedeme v pondělí 14. září, tedy necelé tři týdny před krajskými volbami. Jak podle vás dopadnou?
Podle dosavadních prognóz vyhraje ANO, myslím, že posílí ODS, na výsledky ostatních stran a uskupení jsem upřímně zvědav.
Jakou změnu potřebuje podle vašeho názoru Ústecký kraj nejvíc?
Zdá se mi poněkud zamrzlý v neměnící se agendě. Náš kraj je krásný, pro jeho budoucnost by mělo být prioritou udržet v něm mladou generaci. Tedy maximálně se věnovat rozvoji všech typů škol včetně vysokých, inovacím a dalším moderním technologiím a dát jí tak nové možnosti k uplatnění.
Máte v tomto směru nějaký vzkaz pro mladou generaci?
Nedávno jsem se zúčastnil semináře států OBSE ve Washingtonu, určeného pro lidi ve věku do 40 let na téma angažovanost v politice. Z něj vyplynulo, že se politika řeší víc, než by měla. Mladí by se určitě měli zajímat o to, co se kolem nich děje, ale politika je záležitost racionální nikoli emotivní. Když čtu některé komentáře na sociálních sítích, které podněcují nenávist a negativní myšlení, je mi smutno.
Jaroslav Bžoch
(* 30. listopadu 1983 v Teplicích) je politik, obchodní manažer a vášnivý sportovec, od října 2017 poslanec Parlamentu ČR. Vystudoval ekonomii na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Několik let pracoval v oboru logistiky námořních a leteckých přeprav mezinárodních společností, má i roční zkušenost z Nového Zélandu. S manželkou Nikolou mají dvě děti.
Pojďme k vašemu občanskému povolání, které jste kvůli politické kariéře pozastavil …
Je to tak. Dvě důležité věci nelze podle mne dělat naplno a pořádně. Pracoval jsem pro největší celosvětovou firmu v oblasti logistiky námořní přepravy zboží Maersk Line jako manažer pro klíčové zákazníky. To znamenalo hodně cestování, což polykalo spoustu času a neslučovalo se s prací poslance.
Tím se dostáváme k vaší politické kariéře. Byl jste zastupitelem Statutárního města Teplice i Ústeckého kraje. Jak využíváte nabyté zkušenosti v Poslanecké sněmovně?
Do politiky jsem vstoupil v roce 2007, protože jsem nechtěl jenom brblat, ale aktivně se zapojit do dění ve městě. Mým vzorem byl tehdejší primátor Teplic Jaroslav Kubera, stal jsem se členem ODS. Byla to ale éra, která vedla k propadu občanských demokratů a některé poměry a metody na úrovni celostátního i krajského vedení byly skutečně poněkud neortodoxní. V roce 2011 vznikalo hnutí ANO a já byl jedním z jeho zakladatelů na severu Čech. Na komunální úrovni jsem se naučil hodně, v celostátním měřítku se ale dělá politika jinak. Je to umění vyjednávání a kompromisů, tedy toho, co kamery v přímém přenosu schůze Poslanecké sněmovny nezachytí. A učím se stále. V praxi i ve škole. Začal jsem studovat obor mezinárodní vztahy a evropská integrace na Metropolitní univerzitě v Praze.
Jste místopředsedou Zahraničního výboru a členem Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. Často cestujete. Jak si stojí Česká republika ve srovnání s vyspělým světem?
Naše země v samotném srdci Evropy je ve světě vnímána velmi dobře. Ať jsem byl v Peru, Austrálii, na Novém Zélandu i v řadě dalších zemí, všude jsem se jako reprezentant Česka setkal s přátelským přijetím a uznáním. Je mi proto líto, že se doma shazujeme sami a ani nevíme proč.
Jste vystudovaný ekonom. Jaký bude podle vás další vývoj v této oblasti?
Podle mého mínění záleží a bude záležet především na tom, jak se k pandemii staví lidé. To platí všude na světě. U nás jsme do ekonomiky napumpovali velké peníze, na druhou stranu se nezaměstnanost nijak dramaticky nezvýšila a zdravotnictví boj s koronavirem zvládá. U nás je ale Covid-19 politické téma, a to by být nemělo.
Jste vášnivým sportovcem, dokonce dvojnásobným mistrem ČR v Rugby League a dlouhodobým reprezentantem. Co vám pohyb přináší?
Sportuji od dětství. Rugby je tvrdý sport. Na hřišti si soupeři nic nedarují, ale po zápase si klidně sednou k jednomu stolu. Je to jistý styl kultury a já mám díky tomu mezi hráči velkou skupinu přátel. Kromě toho si při pohybu báječně vyčistím hlavu.
Jak si nejlépe odpočinete?
Právě při sportování. Ráno vstávám brzy, kolem páté či šesté hodiny. Nejdřív si zacvičím a pak se teprve dám do práce, která je psychicky náročná. Jinak všechen volný čas trávím s rodinou. Není nic krásnějšího, než úsměv mých nejbližších.
Připravila: L. Richterová
rodinné foto: Žaneta Hochmalová
rugby foto: archiv
