Říp, nepřehlédnutelnou dominantu rovin mezi Mělníkem a Roudnicí nad Labem, zná každý, počínaje pověstí o praotci Čechovi přes rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha na vrcholku až po poučku, že alespoň jednou za život by měl na tuto horu vystoupit každý pravověrný Čech. Možná ještě víc je ale toho, co o Řípu ještě nevíte. Osvěžme si své znalosti právě teď, kdy se obvykle konává slavná Řípská pouť. Letos kvůli koronaviru samozřejmě nebude, ale proč si na Říp nevyjít jen tak, sami?
Zatímco dnes je rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na vrcholku Řípu ztracená v moři zeleně, podle starších kreseb a obrazů víme, že na Řípu žádné lesy nerostly. Býval tu jen malý dubový háj, ale ten v roce 1848 vykáceli vzbouření sedláci. Horu nechali zalesnit až po roce 1879 majitelé panství Lobkowiczové na popud hospodářského spolku v Roudnici nad Labem. Dubohabrové lesy dnes pokrývají téměř celou horu, na nemnoha holých místech rostou vzácné druhy rostlin, například locika vytrvalá, žlutý křivatec český, růže galská, skalník celokrajný a kosatec nízký.
Spousty výletníků vyšplhají nahoru k rotundě a tím pro ně cesta končí, nanejvýš se ještě zastaví (v běžném provozu) na limonádu nebo na pivo v Boumově turistické chatě. Tentokrát nespěchejte se zpáteční cestou, obejděte rotundu a pokračujte po vyšlapaných pěšinkách hlouběji do lesa; dovedou vás na Roudnickou vyhlídku s výhledem na České středohoří. Na opačné, jižní straně, pod turistickou chatou je Pražská vyhlídka, u hlavní cesty, která stoupá po východním úbočí, je vyhlídka Mělnická.
Jednou z největších událostí na Řípu bylo velké shromáždění lidu – tábor svolaný 10. května 1868. Přes dvacet tisíc lidí tehdy podpořilo požadavek samostatnosti a ústavy pro české království i nových voleb. Na akci navázalo slavnostní vyzvednutí základního kamene pro stavbu Národního divadla v Praze. Poté byl naložen na valník, ozdoben věnci a vlasteneckými nápisy a společně s průvodem se vypravil k jihu.
Chcete vidět místo, kde byl z úbočí Řípu vylomen základní kámen Národního divadla? Stačí jít od Roudnické vyhlídky kousek na východ. Říp měl takový význam pro osudy našeho národa, že se dokonce počítalo pouze s jediným kamenem, právě odtud. Nakonec to dopadlo jinak: základní kámen byl položen 16. května 1868 současně s premiérou Smetanova Dalibora v Prozatímním divadle, na staveniště ale postupně přicestovaly kameny z Blaníku, Radhoště, Vyšehradské skály, Hostýna, Vítkova, Svatoboru u Sušice, z Branky u Náchoda, Boubína, Zlatého koně u Tmaně, Trocnova, Práchně u Horažďovic, Čerchova, Buchlova, Lipníku, Helfštýna, Doudleb, zříceniny Podlažického kláštera u Chrasti a Záhlinic.
Obdivujete na Řípu jeho pěkný pravidelný tvar? Podle legendy za to můžeme děkovat Panně Marii, která se vsadila s čertem, kdo dřív postaví vyšší kopec. Zatímco čert plácal svůj výtvor halabala z kamení a písku, Panna Marie pilně nosila v sukni hlínu a své dílo konala s náležitou láskou a péčí. Tak vznikl pevný a pěkně zaoblený Říp, zatímco výsledek ďábelských snah si můžete prohlédnout mezi vesnicemi Straškov a Vražkov; kopci s nadmořskou výškou 244 m se říká Vínek. Říp má ještě jednu zvláštnost: magnetit v čediči tropí neplechu, například odchyluje střelky kompasů.
(zdroj: kudyznudy.cz)
