Ota Schnepp z Klášterce nad Ohří je zaměstnancem Skupiny ČEZ v severních Čechách. K jeho koníčkům již dlouhá léta patří výtvarno. Několik samostatných výstav už měl, v lednu a v únoru představuje svoji tvorbu v Kulturním a společenském centru Lidové sady při ZOO Liberec. Až budete mít cestu kolem, zastavte se, stojí za zhlédnutí.
Kdy jste se skicováním a malováním začal a co vám přináší? V roce 2002, někdy v březnu po jedné vernisáži velmi známého a renomovaného výtvarníka. Viděl jsem jeho díla před i po této výstavě a velmi se mi líbila. To, co ale tenkrát přivezl do jedné malé horské galerie, bylo opravdu „jako pěst na oko“, šílené a velmi obří. Tak jsem si řekl, že to co on, dokážu také a za pár šupek, ne desetitisíce, jako chtěl on. No, mýlil jsem se, pochopitelně. Ale chytlo mne to, a tak jsem se rozkresloval černým fixem a zkoušel čarovat s pastelem dál a postupně se dostal ke klasickým barvám. Nikdo není samozřejmě dokonalý, takže i já hledám další dosud málo pro mne poznané abstraktní cesty. Třeba s krajinami jsem začal teprve před necelými třemi roky. Je to pro mne relax. Čistím si tak hlavu od všedních starostí. Prostě vypustím své okolí z mysli a vidím jen plátno, barvy a rodící se dílo. Mám přitom radost, když se mé hotové dílo někomu líbí a třeba si ho chce i pověsit doma či v kanceláři.
Jaké techniky používáte? Maluji zásadně abstrakce, takže na výběr mám pastel, uhel, akryl, temperu i olejové barvy. Pastel a uhel používám samostatně nebo v kombinaci, případně po hotové černobílé perokresbě přetáhnu různě zkombinované pastelové barvy. Mám i olejové a aqua pastely, v prvním případě jsou roztíratelné pomocí ředidla (terpentýnu), ve druhém je pochopitelně zapotřebí voda. I s nimi se dají namaloOta Schnepp z Klášterce nad Ohří je zaměstnancem Skupiny ČEZ v severních Čechách. K jeho koníčkům již dlouhá léta patří výtvarno. Několik samostatných výstav už měl, v lednu a v únoru představuje svoji tvorbu v Kulturním a společenském centru Lidové sady při ZOO Liberec. Až budete mít cestu kolem, zastavte se, stojí za zhlédnutí. Výtvarné osmnáctiny OTY SCHNEPPA vat zajímavé věci, ale zatím s nimi experimentuji pomálu. Výhoda je, že člověk používá štětce, takže si neušpiní ruce. Akryl, tempera, olejové barvy – buď samostatně čistá technika, nebo rovněž kombinace. Hodně mixuji akryl s temperou. Je zajímavé, že na první pohled vypadají barvy na tubách stejně, ale ve skutečnosti se liší složením odstínově, což dává u abstrakce spoustu možností. Olejovým barvám teprve přicházím na chuť.
Kde berete pro svoji tvorbu inspiraci? Všude kolem sebe. Abstrakce je v mém případě abstrakcí proto, že prvopočátek je bezmyšlenkovitý, dá se říci automatický. Když to řeknu velmi rouhačně, tak na plátno či desku před sebou prsknu nějakou barvu sem, jinou tam a další onam. Je mi přitom jedno, o jaké jde. Pak se pomocí různých štětců a tahů snažím, aby se už ty skvrny, čáry, obrazce a podobně staly něčím konkrétním a pozdější pozorovatelé (diváci) hotové dílo vnímali prostorově. Následně přidám další barvy a zase pracuji štětcem na jejich roztěru, třeba i různými směry. Pak teprve otáčím plátno všemi směry a hledám něco, co by to mohlo být. Někdy nevidím ještě nic, jindy mě to uhodí přímo do očí. V duchu si pak představím, jak by to mělo asi ve finále vypadat a už postupuji s barvami a štětcem opatrněji. No, někdy z toho vznikne úplně něco jiného, než byla má představa. Pak mám pochopitelně obrazy, které vznikají jakoby cíleně, tedy mám jakousi představu, co chci namalovat a té se držím. V tomto případě se inspiruji mytologií, bájemi, pověstmi, lidovými zkazkami napříč nejrůznějšími kulturami a také Biblí – nejstarší kronikou lidstva. Hledám v nich hlavně tajemno a mystično, nebo se snažím zabstraktnit určitý příběh. Názvy mluví samy za sebe, například Zlatí andělé, Čert, Souboj andělů, Cesta za Hádesem, Ikarův pád, Pegas, Potopa,
Samostatné výstavy: • Galerie JA.RO. Vejprty (2002, 2004, 2008, 2018) • Galerie Kryt Klášterec nad Ohří (2011) • Zámeček Vysoký Hrádek IC Temelín (2015, 2017) • Městské divadlo Děčín (2012) • Hřebíkárna Chomutov (2015) • Zoopark Chomutov (2015) • Vstupní hala jaderné elektrárny Dukovany (2018)
Společné výstavy: • Zámecká galerie Thun Klášterec nad Ohří (2004 a 2010 – Jarní salon kláštereckých výtvarníků) • Galerie JA.RO. Vejprty (červenec 2008, -09, -10, -11, -12, -13, -14, -15 prezentace během II. – IX. výtvarného sympozia) • Galerie JA.RO. Vejprty (červen 2016, -17, – 18, -19 prezentace během X. a XIII. výtvarného sympozia) • Galerie Kryt Klášterec nad Ohří (2015 – Salon kláštereckých výtvarníků) • Galerie Lurago Chomutov (2015) – fotovýstava pěti českých autorů
Zastoupení: Česká republika, Slovenská republika, Spolková republika Německo, USA, Slovinsko (soukromé sbírky) Galerie JA.RO. Vejprty (od roku 2002)
