Malá tržní osada pod vrchem Hněvín se rychle měnila ve středověké město, které se vyvíjelo harmonicky s vývojem českého státu. Počátkem 14. století měl Most již dvě náměstí, vodovod, kostel, radnici i obranné kamenné hradby. Město několikrát vyhořelo, přičemž poslední nejničivější požár roku 1515 proměnil během několika hodin celé město v doutnající spáleniště. Po tomto požáru na úsvitu novověku došlo také k vybudování Mostu znovu od základu. Původní gotická tvář města tak byla nahrazena převážně renesancí a později také barokem.
K nezbytným a centrálním částem každého města patřilo vždy náměstí. V Mostě jich vzniklo hned několik a během doby se rovněž měnily i jejich názvy. Tři hlavní náměstí pak v pozdější době nesla též označení římskými číslicemi. Na I. náměstí, které se původně jmenovalo Tržní, za Rakousko-Uherska Bismarcovo a v poslední době své existence také náměstí Míru, stávala renesanční radnice, s jejíž stavbou se započalo roku 1532. Toto dílo saského stavitele Jakuba Grosse bylo dokončeno roku 1550 a vévodilo celému náměstí 331 let až do roku 1881. Tehdy došlo ke zboření staré radnice a místo pak zaujala neorenesanční budova okresního a krajského osudu vybudovaná v letech 1881 až 1883. Ve své původní podobě pak tato rovněž dominantní stavba přetrvala až do zániku starého Mostu. Po zboření staré renesanční radnice byla ve spodní části I. náměstí postavena radnice nová v pseudo renesančním slohu, kterou pak zbourali roku 1978.
Na I. náměstí se dále nacházela renesanční kašna od Vincence Petrasche z roku 1587 a morový sloup od Jana Petra Toscany, který vznikl na paměť velké morové epidemie, jež postihla v roce 1680 také Most. Kašnu i morový sloup dnes nalezneme na novém I. náměstí současného Mostu. Na náměstí, které zaniklo z důvodu uhelného dolování, sloužilo též několik hotelů, restaurací, obchodů a vládl zde i čilý ruch, neboť přes něj byly vedeny linky tramvají, trolejbusů i autobusů. Símek Prvního náměstí v Mostě vznikl roku 1923. Největší dominantní budova okresního a krajského osudu stojí na místě někdejší staré renesanční radnice.
Pavel Kovář
