V 19. století na křižovatce silnic Masarykova a Školní stávaly proti sobě dva hostince. Jeden z nich se nazýval hostinec Město Rumburk, který od poloviny 19. století patřil Ignazi Püschlovi. Ten začal koncem padesátých let 19. století hospodu přestavovat na hotel a pojmenoval jej tehdy velmi aktuálně po korunním princi Rudolfovi, který se v roce 1858 rakouské císařské rodině narodil. Od dob hostinského Püschla do konce 19. století prošel původní hostinec značnými proměnami. K budově postupně přibyly ještě další přístavby a v roce 1908 byl zcela renovován. Tehdy je uváděn jako zdejší hoteliér Josef Kekula. V roce 1912 přešel hotel do držení Franze Dittricha, který jej pak ještě dále vylepšoval. V jedné části budovy už roku 1912 otevřel vůbec první restaurační automat v Teplicích. Mezi hotelem a vedlejším domem Korunní princezna Štěpánka, směrem ke Krupské ulici, se nacházela zahrada s hezkou verandou, kde sedávali hosté a s oblibou sledovali dění na ulici. Roku 1931 však vyplnila tento volný prostor dostavba čtyřpatrové budovy, která spojila oba dříve samostatné domy. Názvy restauračního a později i hotelového podniku se v průběhu času několikrát měnily. Z někdejšího hostince Město Rumburk se stal hotel Korunní princ Rudolf, nedlouho před první světovou válkou hotel Dittrich a od poloviny 20. století hotel Thermia. Koncem 20. století přestal hotel i s restaurací sloužit původním účelům a zůstal částečně opuštěný. V posledních letech se budova v centru města opět probouzí k životu několika samostatnými obchody a provozovnami, třebaže zde už nenajdete služby vyhlášeného hotelu, který měl v Teplicích své dlouholeté tradice. Na snímku z roku 1908 spatříme ještě dvě oddělené budovy. Vpravo více vzadu se nachází Korunní princ Rudolf a v popředí Korunní princezna Štěpánka. Právě zde v roce 1912 hoteliér Dittrich otevřel první restaurační automat. Před několika lety se zazděný rohový vchod opět proboural a vznikla zde prodejna s ovocem a zeleninou. Pavel Kovář