Osada Úštěk je jmenována již v 11. století jako místo při obchodní cestě do Litoměřic. Ve 14. století byl Úštěk obehnán hradbami a patřil pánům z Dubé. Na několika místech se ještě zachovaly zbytky opevnění. Husitský hejtman Václav Carda z Petrovic hradby ještě zpevnil a postavil čtyřbokou širokou hradební věž v místech u někdejšího pivovaru, který stál na základech starého hradu. Věži se říká „Pikartská“ a z náměstí k ní vede úzká ulička.
Úštěk má bohaté dějiny, po dlouhou dobu spojené s dějinami blízkého Hrádku. Počátkem 17. století zde vládli Sezimové z Úštěka. Zúčastnili se též stavovského povstání v letech 1618 až 1620, za což jim byl po Bílé hoře veškerý majetek zkonfiskován, přičemž jej získala pražská jezuitská kolej klimentská – dnešní Klementinum Jezuité vládli tvrdě, takže proti nim proběhlo několik povstání vedených zdejšími sedláky. Po zaslouženém zrušení jezuitského řádu roku 1773 byly jeho statky rozparcelovány podle plánu a lidem se ulevilo zejména po zrušení nevolnictví a robotní povinnosti. Opuštěné vrchnostenské budovy pak koupil podnikatel J. J. Leitenberger z Verneřic a zřídil tady poboční barvírnu a bělidlo.
Na severní straně protáhlého náměstí vyniká dodnes řada starobylých štítových domů z 15. století. Některé z nich mají dokonce i původní zachovalá loubí. Takovýto typ domů stával kdysi i v jiných našich městech, například na dnešním Mírovém náměstí v Ústí nad Labem. Postupem doby však tyto stavby zanikaly či byly přestavěny a přízemní podloubí zanikla. Zachovalé domy v Úštěku patří k cenným stavbám minulosti, a proto jsou chráněny památkovým úřadem. Právě ty spatříme na snímku pořízeném kolem roku 1960.
Pavel Kovář
