Jedním z nejpůvabnějších koutů Lounska je Peruc se svým okolím. Dodnes zde zaznívá reminiscence na dávnou historii. Romance o knížeti Oldřichovi a Boženě, nerozlučně spjatá se jménem Peruce, patří k nejznámějším. Historické prameny prozrazují, že Božena Křesinová byla druhou Oldřichovou ženou a z tohoto manželství, které se stalo na dlouhá léta příčinou mezinárodních zápletek, sporů a bojů, se narodil syn Břetislav. K setkání knížete Oldřicha s Boženou došlo pravděpodobně roku 1004. Peruc se tou dobou jmenovala Opučno, podle zdejšího podloží opuky. Setkání knížete Oldřicha s Boženou, která zde údajně měla prát prádlo v potůčku pod studánkou, způsobilo přejmenování vsi na Peruc.

Tradice Oldřicha a Boženy pak sehrála v době obrození našeho národa velmi důležitou roli. Po roce 1848 nabývá Peruc mimořádného kulturního i politického významu a dokonce stojí v čele celého kraje. Revoluční duch roku 1848 a tehdejší vlastenecké nadšení zde mocně vzplanulo. Zasloužil se o to především jeden z našich předních vlastenců – kněz a spisovatel František Daneš, který se narodil roku 1807 v Písku a zemřel roku 1892 na Peruci, kde je též pochován. Za jeho působení uvítala Peruc mnoho předních osobností českého kulturního i politického života. Na perucké faře, kterou na staré pohlednici z počátku 20. století spatříme vlevo od kostela sv. Petra a Pavla, se často scházeli František Palacký, V. V. Tomek, Rieger, F. L. Čelakovský, Karel Sabina, K. H. Borovský a mnoho dalších.

Ve farní budově, která vznikla spolu s barokním kostelem, je uložena velmi vzácná obrozenecká knihovna, kterou zde shromáždil František Daneš. V 19. století došlo k novorenesanční přestavbě fary a k jejímu pozdějšímu zmodernizování. Perucký kostel vedle fary, zasvěcený sv. Petru a Pavlu, je jedním z barokních skvostů. Byl vybudován v letech 1722 až 1724 architektem Petrem Pavlem Columbanim. Jedná se o jednolodní stavbu s bohatou vnější i vnitřní výzdobou. Hlavní oltář je obrácen k západu, tedy ne, jak bývá zvykem, na východ. Stavěn je z opuky, přičemž velká část staviva se stala výsledkem ruční práce zdejších osadníků. Průčelí kostela zdobí socha Krista, po stranách se sv. Petrem, sv. Pavlem a anděly. Kostel obklopuje bývalý farní hospodářský dvůr se zahradou. Na jeho severní straně se nachází starý hřbitov, který obsahuje několik pozoruhodných náhrobků. Poměrně rozlehlé historické náměstí je obklopeno přestavěnými statky, mezi nimiž najdete bývalý zájezdní a poštovní hostinec. Po jeho rekonstrukci zde nějaký čas sloužila restaurace, dnes bohužel už jenom prodejna potravin. Na náměstí stojí též kovárna – hodnotné stavení z počátku 19. století, patrový dům s plasticky zdobenou fasádou, bývalá škola z šedesátých let 18. století, v níž se dnes nachází lékařské ordinace a především nejvýznamnější památka Peruce – zámek, patřící k architektonicky nejvýznamnějším rokokovým areálům v Čechách. V současnosti objekt prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Od konce 20. století se obci navrátil status městyse, kam přijíždí každoročně množství turistů a rekreantů, neboť Peruc nabízí nejen množství památek, ale i krásné podmínky pro rekreaci.

Pavel Kovář