Oblast Litvínova patřila k osídleným již před více než pěti tisíci lety. Litvínov se během historického rozvoje rozvinul ze vsi v město vázané k jižnímu úpatí části Krušných hor, které mu zároveň tvoří přirozenou dominantu. Jeho polohu určili již ve středověku lidé, kteří si zde založili usedlosti podél toků Divokého a Bílého potoka v blízkosti cest kopírujících úpatí Krušnohoří od východu na západ a také prostupující krušnohorskými svahy ve směru do Saska.
Jako ves s kostelem se Litvínov stabilizoval již v první polovině 14. století a poprvé je zmiňován v záznamech z roku 1352. Majetkově tehdy náležel s řadou dalších vsí do državy českého rodu Hrabišiců, kteří tehdy ovládali značnou část území pod Krušnými horami prostřednictvím rodové větve pánů z Rýzmburka. Roku 1398 byl Litvínov zahrnut do rozsáhlého prodeje zboží včetně území míšeňským markrabatům, kteří si jej podrželi do roku 1459, kdy přešlo území zpět ke Koruně české. během 14. a 15. století se v držení osady vystřídalo několik příslušníků šlechty, až se roku 1642 dostal Litvínov do vlastnictví rodu Valdštejnů, který si jej podržel po několik následujících století.
K nejvýznamnější historické památce Litvínova patří kostel sv. Michala archanděla, který tvoří i jeho odminantu. Na starém kolorovaném snímku z roku 1919 jej spatříme v pozadí uprostřed. K jeho výstavbě došlo v letech 1685 až 1694 podle plánů slavného barokního stavitele J. B. Matheye. Ve Voigtových sadech, sousedících se zadním traktem kostela, je pak umístěno několik barokních plastik, z nichž některé pocházejí z dílny významného sochaře Matyáše Brauna.
Z počátku 20. století se v Litvínově dochovala řada zajímavých secesních domů, které tvoří ucelený komplex ve Smetanově a Tržní ulici. Náš snímek zachytil tehdejší Širokou ulici, která se vine a stoupá nahoru do kopce. Také zde stávala ucelená zástavba domů, z nichž některé patřily k zajímavým a pozoruhodným. Bohužel výstavné a pozoruhodně členité domy vpravo na snímku dnes již nestojí.
Pavel Kovář
